Kentův ztracený poklad
Opravy z jeho osobního repertoria
Dostupné exkluzivně v Radaru 10
Synthesis Treasure Edition
Dr. Currim objevil chyby
Začátkem r. 1972 zaznamenal Dr. Ahmed Currim něco podivného – už třetí americké vydání Kentova repertoria mělo stále mnoho tiskových chyb. Dr. Currim se divil, že Kent tyto chyby neopravil.
Po krátkém bádání zjistil, že Kent zemřel 6. června 1916, ještě před vytisknutím třetího vydání, a neměl tedy šanci tyto chyby opravit.
Dr. Currim poté začal pátrat po druhém vydání repertoria. Kontaktoval pana Rogera Ehrharta, posledního žijícího potomka rodiny Erhartových, kteří vlastnili známou homeopatickou lékárnu Erhart a Karl, a kteří publikovali třetí, čtvrté, páté a šesté americké vydání Kentova repertoria. Ale dokonce ani pan Roger Ehrhart neměl žádné informace , kde se může Kentova osobní kopie druhého vydání jeho repertoria nacházet.
Prvním klíčem k existenci Kentova osobního repertoria byl článek v lednovém-únorovém čísle časopisu AIH Journal z roku 1963, který napsal Dr. K.C. Mittal, a ve kterém se dozvěděl, že toto repertorium vlastnil Dr. Schmidt ze Ženevy, ze Švýcarska.
V červnu 1972 přijel Dr. Ahmed Currim do Ženevy, kde se setkal s Pierre Schmidtem a hovořil s ním o tomto dokumentu a chybách v Kentově repertoriu.
Záhadný příběh
Pierre Schmidt řekl Dr. Currimovi, že Dr. Mittal přijel do Ženevy a pilně pracoval s Kentovou osobní kopií druhého vydání repertoria. Dr. Mittal pečlivě okopíroval každou opravu z Kentova originálu do své vlastní knihy.
Schmidt dále vylíčil, že Dr. Mittal zkopíroval každou opravu ze dvou kapitol Mysl a Generálie také do Schmidtovy knihy – indického vydání repertoria. Schmidtova kniha tedy ve skutečnosti obsahovala velmi úhledně a velmi symetricky ručně psané opravy.
Tento rukopis je pravděpodobně identický s faksimilií jedné takové stránky v tzv. Kentově Final General repertoriu. Ruční písmo v této knize se kompletně liší od Kentova podpisu a toto samé písmo se objevilo i v úvodu knihy. Zdá se velmi pravděpodobné, že toto ruční písmo patří Dr. Mittalovi.
Pierre Schmidt dále vyprávěl, že po ukončení své pečlivé práce uprchl Dr. Mittal ze Švýcarska a odnesl společně se svou knihou, do které psal všechny opravy, také „poklad“(Treasure) - Kentovo osobní repertorium.
Později se Dr. Ahmed Currim dozvěděl od p. Dory Schmidt-Nagel, ženy Dr. Pierre Schmidta, jak její muž získal „poklad“ (Treasure).
Dr. Eugene Alonzo Austin, oblíbený Kentův student, předal „poklad“(Treasure) Pierru Schmidtovi, když v r. 1939 cestoval do USA, aby se učil homeopatii u jednoho z nejlepších studentů Kenta. Zde již vznikly plány na začlenění oprav do budoucího vydání, k čemuž ale nikdy nedošlo.
Všechna další vydání repertoria bohužel stále vycházela bez těchto oprav.
Objevení pokladu
V roce 1973 ukončil Ahmed Currim své univerzitní povinnosti v USA, aby začal studovat medicínu na univerzitě v Bruselu.
Inspirován Kentovými publikacemi, vrhl se na homeopatii s nadějí, že by mohl použít své znalosti matematiky a počítačů. Během svého studia udržoval pravidelné kontakty s p. Schmidt-Nagel.
V r. 1978 odcestoval Ahmed Currim do Indie a měl s sebou dopis od p. Schmidt-Nagel adresovaný Dr. Mittalovi. Najít Dr. Mittala bylo celkem obtížné, neboť vzácně zůstával na jednom místě delší dobu. Ale nakonec, po cestování tam a zpět napříč celou Indií, našel Dr. Currim Dr. Mittala a předal mu dopis od p. Schmidt-Nagel.
Tato příhoda otevřela všechny dveře. Dr. Mittal otevřeně přiznal, že odnesl „poklad“ (Treasure) z domu Pierra Schmidta. Po dlouhé diskusi se oba shodli na tom, že spojí síly, aby Kentovy opravy byly přístupné světu.
Dr. Currim přesto neviděl ani Kentovu knihu ani knihu Dr. Mittala.
Dr. Mittal vysvětlil, že byl pronásledován Dr. Schmidtem, který na něj povolal Interpol, aby vrátil Kentovu knihu, a že byl trvale štván a bylo mu vyhrožováno a musel před těmito lidmi prchat.
Nicméně Kentovo originální repertorium se nepodařilo najít. Dr. Mittal musel knihu rozřezat na kousky (představte si to!). Některé z těchto kousků nosil u sebe a některé uschoval v jiném městě mezi svými knihami.
Během své návštěvy Indie se Ahmed Currim také setkal s Dr. D.H. Chandem v jeho domově v Dillí. Zde měl možnost vidět indické vydání Kentova repertoria, knihu, která patřila Dr. Pierru Schmidtovi – tu samou knihu, o které se píše v úvodu tohoto článku a ve které jsou opravy v kapitole Mysl a Generálie.
Dr. Chand také ukázal Dr. Currimovi několik stovek kousků „pokladu“- Kentova repertoria a také několik celých stránek.
Druhá návštěva: Nález pokladu
V r. 1980 Dr. Ahmed Currim znovu cestoval do Indie. S Dr. Mittalem udržoval sporadický kontakt a opět bylo těžké ho najít.
Ale nakonec ho našel a cestovali spolu do malé vesnice Rampur, kde Dr. Mittal údajně schoval svoji kopii repertoria společně se zbytky „pokladu“-originálního Kentova repertoria.
V domě v Rampuru hovořil Dr. Mittal s hlavou rodiny v soukromí. Pak řekli Dr. Currimovi, že se musí přijet jindy – knihy byly ukryty v malé dřevěné chýši v polích 20 km daleko, kam se v tuto dobu nedalo motocyklem dojet.
Nadarmo Dr. Currim vysvětloval, že má jen omezený čas, a že musí brzy odjet do Spojených států. Po dlouhém přesvědčování mu nakonec řekli, ať přijde za 7 dní.
Po návratu do Bombaje byl Dr. Currim znechucen. Navzdory tomu si slíbil, že to před návratem do USA ještě jednou zkusí.
Odjel z Bombaje a setkal se s Dr. Mittalem v Dillí a poté společně cestovali do Rampuru. Teď už Dr. Mittal požádal muže, aby knihy přinesl.
Po dlouhém dohadování muž přinesl velký svazek zabalený ve špinavých hadrech a obsah vysypal na podlahu.Mezi vším bylo repertorium Dr. Mittala, jiné indické vydání repertoria, první vydání Kentova repertoria z r. 1899 a dva svazky Lectures on Materia Medica – Kentových přednášek zaznamenaných jeho studenty.
Dr. Mittal řekl Dr. Currimovi, že musí odvézt veškerý materiál do USA. Dokonce mu předal i tisíce kousků originálního Kentova repertoria („pokladu“-Treasure), které rozřezal. Během zastávky ve Frankfurtu Dr. Currim telefonoval paní Schmidt, aby jí oznámil radostnou zprávu – poklad byl nalezen!
Pečlivá detektivní práce
Od roku 1980 Dr. Currim revidoval materiál, který mu svěřil Dr. Mittal.
Měl k dispozici několik tisíc rozstříhaných kousků „pokladu“. Ahmed Currim strávil stovky hodin identifikováním těchto kousků, aby zjistil, jestli se shodují se třetím a pozdějším americkým vydáním.
Poté je srovnával s knihou Dr. Mittala. Zjistil, že výtisk Dr. Mittala obsahuje přesně stejné opravy, jaké našel na stovkách rozstříhaných kousků.
Navíc měl 44 téměř kompletních stran originálního „pokladu“, které snadno identifikoval, že jsou z kapitoly Extremities. Rukopis Dr. J.T. Kenta na těchto stránkách byl také snadno rozpoznatelný – jasně zcela odlišný od rukopisu faksimilie indického vydání z r. 1980. Tento rukopis vypadal, že patřil Dr. Mittalovi.
Informace z kousků „pokladu“ byly přesně duplikátem informací ze 44 téměř kompletních stránek knihy Dr. Mittala. To vede k závěru, že repertorium Dr. Mittala je skutečná a správná verze „pokladu“ (osobního repertoria Kenta, druhého zrevidovaného vydání).
Při identifikaci a srovnávání pomáhal také homeopatický program RADAR. Dr. Currim nakonec úspěšně identifikoval každý kousek „pokladu“.
Rozuzlení
Jak již bylo dříve zmíněno, bylo v roce 1980 publikováno v Indii Kentovo repertorium pod novým názvem – „ Kent´s Final General Repertory“ místo původního názvu „Repertory of the Homeopathic Materia Medica“.
Tato kniha byla „revidována, korigována, rozšířena a upravena“ Dr. Pierre Schmidtem a Dr. Diwan Harish Chandem. Ale z toho,co víme, jednak z historie výše popsané, tak i z pečlivé revize tohoto vydání, je jasné, že kniha Dr. Mittala nebyl při tomto vydání použita, ale byly použity zdroje z knihy p. Shindoo.
P. Shindoo v minulosti navštívil Dr. Mittala na několik dní a během této návštěvy si rychle okopíroval opravy z knihy Dr. Mittala do svého repertoria. Dr. D.H. Chand toto repertorium později koupil.
Srovnání několika stránek z knihy Dr. Mittala a z nově pojmenovaného vydání ukazuje na chyby ve „Final General Repertory“. Pravděpodobně se mnoho dalších chyb a nepřesností vloudilo při spěšném přepisování panem Shindoo.
Kniha Dr. Mittala neobsahovala jen opravy z „pokladu“, ale také léky, které Dr. Mittal přidal z Kentovy vlastní knihy „Hering´s Guiding Symptoms“.
Dr. Mittal ale bohužel nezůstal v kontaktu s Dr. Currimem. Dr. Currim dělal celou práci sám, s pomocí týmu f. Archibel , s Dr. Frederikem Schroyensem a s dodatečnou pomocí německého Hahnemannian International Institute for Homeopathic Documentation.
Na závěr můžeme prohlásit, že vám dnes můžeme poskytnout opravy Kentovy repertoria. Tyto opravy jsou začleněny do vydání repertoria Synthesis nazvaného „The Treasure Edition“-vydání, které následuje po Synthesis 9.1. Toto vydání obsahuje Kentovy opravy a dodatky, jakož i dodatky a opravy z dalších zdrojů.
Historie homeopatické literatury může někdy znít jako detektivka. Originál Kentova osobního repertoria byl převezen do Švýcarska panem Pierre Schmidtem, kde byl ukraden a převezen do Indie, kde byl rozřezán na kousky. Skončí svou pouť ukryt po mnoho let v malé chýši ve špinavých hadrech. Nakonec jsou tyto informace díky neúnavnému úsilí a práci Ahmeda Currima přístupné celému světu.
Náš velký dík patří Dr. Ahmed Nooruddim Currimovi, M.D., Ph.D. z Norwalk, Connecticut za nalezení tohoto „pokladu“ (Treasure).
11.398 dodatků a oprav, které pocházejí z poznámek Kenta z jeho osobních knih z různých vydání repertorií, včetně 333 ručně psaných dodatků z knihy „Hering´s Guiding Symptoms“ bylo začleněno do „Synthesis Treasure Edition“
V nové počítačové verzi „Synthesis, The Tresure Edition“, dostupné s Radarem 10, jsou tyto dodatky a opravy pod následujícími zkratkami: „k1b1“, „k1b2“, „k1a1“ a „k9“.
|
